Ota Pavel bez mýtů a legend
Pohled do sálu při dopolední části programu
Datum výročí narození Oty Poppera-Pavla 2. 7. vyšlo letos na sobotu. Den se vydařil a všichni, kteří na oslavu v Základní umělecké škole přijeli, odjížděli s mnoha zážitky a dojmy ze setkání se zajímavými hosty. Píšu odjížděli – drtivá většina návštěvníků byla přespolních…
Samotné akci, ačkoli se to na první pohled nemusí zdát, předcházelo několikaměsíční vyřizování autorských práv k filmům, které jsme se rozhodli promítnout – potřeba byl souhlas nejen autora – režiséra dokumentu, ale i scénáristy, produkční skupiny, či vlastníka tj. ČT nebo FAMU. Čas také zabralo získání nejlepších kopií dokumentů přímo od majitele autorských práv. Přesto, že to byla práce namáhavá, bylo vyřizování zároveň překvapivě příjemné – všichni, s kým jsem o svolení k promítnutí mluvila, byli nesmírně ochotní a s láskou vzpomínali na natáčení „svého“ filmu o Otovi Pavlovi. Pan režisér Sokolovský se mi dokonce přiznal, že natáčení dokumentu o Otovi Pavlovi na Berounce bylo nejhezčí období jeho života.
Synové Oty Pavla zleva Jiří, Jan a Petr, bratr Hugo
Dopolední blok filmů a připomenutí, kterým provázela moderátorka Českého rozhlasu 2 Zuzana Vojtíšková, začal přivítáním Huga Pavla, který na oslavu přijel jako jeden z prvních. Bylo milé ho vidět i slyšet – nestárnoucího a plného optimismu a radosti. Film Poutník od Berounky od zmiňovaného Eugena Sokolovského a Marie Uhlířové z roku 1997 byl milým začátkem celé oslavy. Po jeho projekci jsme uvítali v Buštěhradě již podruhé (poprvé při otevření muzea v roce 2002) hudebníka Vladimíra Mertu, který si vybral povídku Oty Pavla Smrt krásných srnců v roce 1975 jako námět pro svůj absolventský film na FAMU. V rozhovoru před uvedením svého filmu prozradil jak natáčení probíhalo, jak se s herci, kterými byli pan Zdeněk Řehoř, Věra Kubánková a Věra Tichánková pracovalo a jak se jeho vztah k Otovi Pavlovi postupně vyvíjel a měnil.
Kdo měl zájem a zúčastnil se odpoledne procházky Starým Hradem s archeoložkou Danou Stolzovou nelitoval – podíval se totiž do prostor a sklepů, které nejsou běžně veřejnosti přístupné a to s odborným výkladem.
Libor Hlavatý hovoří
V 15:00 hodin začal v ZUŠ odpolední program přivítáním všech tří synů Oty Pavla – Jana, Petra i Jiřího, oslavy se zúčastnil také PhDr. Bohumil Svozil – autor odborné publikace o Otovi Pavlovi i zástupkyně literárních fondů Památníku národního písemnictví. V odborné přednášce jsem se krátce zmínila o všech 11 filmech na téma povídek Oty Pavla, které byly dosud natočeny, včetně nejznámějších Zlatých úhořů a Smrti krásných srnců od Karla Kachyni.
Byla jsem velice ráda, že pozvání na oslavu přijal autor zajímavého amatérského snímku Slzy na stoncích trávy z roku 1989 pan Libor Hlavatý. Autor před projekcí vysvětlil jak probíhala práce na dokumentu, který je dodnes příbuznými i přáteli Oty Pavla velice ceněn především pro svou atmosféru a profesionální filmové zpracování životní pouti spisovatele. Mne zaujalo i to, že ve filmu byla vidět buštěhradská zákoutí a rybníky, na hrázi rybníka natáčel pan Hlavatý rozhovor s Otovým starším bratrem Jiřím. Pokud se nemýlím, je to zatím jediný dokumentární film o Otovi Pavlovi, ve kterém byl mimo Berounky a Luhu zachycen i Buštěhrad. Po projekci tohoto filmu a malé přestávce byly promítnuty ještě dva filmy – Jak jsem se zbláznil z cyklu Předčasná úmrtí od režiséra Romana Vávry z roku 2001 a opět absolventský film FAMU Kapři pro wehrmacht, který natočil v roce 1975 Karel Smyczek. V posledním uvedeném snímku, jehož děj se odehrává v Buštěhradě, si zahrál tatínka Lea pan Josef Somr.
Všichni hosté využili možnost navštívit muzeum Oty Pavla, které bylo otevřeno až do 18:30 a jako upomínku na slavnostní den dostali speciální sběratelskou sérii 4 zápalek s etiketami vydanou k příležitosti 75. narozenin Oty Pavla. Autorem série je grafik Michal Cihlář a v současné době je k prodeji v Muzeu Oty Pavla.
Ráda bych poděkovala všem, kteří se na oslavě podíleli – především členům sdružení Buštěhrad sobě, panu řediteli Bednářovi a paní Víškové ze Základní umělecké školy Buštěhrad, manželům Hrabinovým a Daně Stolzové. Finančně tuto akci podpořil poskytnutým grantem Fond kultury Středočeského kraje a Městský úřad Buštěhrad.
