Večer je pro Vás v Sokolovně připravena Lidová taneční zábava s cimbálovou muzikou. K tanci a poslechu bude hrát Buštěhradišťan Oty Pavlici. Začátek je ve 20.00 hod.

dne 5.5.2011 (čtvrtek) bude v 16:30 v buštěhradské sokolovně schůzka se zástupci MPS Kladno (investor BS) a poslancem Úlehlou na téma stavba BS. Není li Vám jedno jak budeme v Buštěhradě žít přijďte na schůzku.

Dále jsem dostal od paní starostky Odborný posudek, který je dle zákonů součástí schvalovacího řízení.  Po přečtení posudku jsem došel k názoru, že posudek není posudkem, je pouze jakýmsi popisem prozatímní dokumentace k záměru stavby. Posudek je dalším důkazem snaze pouze vyhovět předpisům k dosažení uskutečnění stavby bez ohledu na její skutečný vliv na okolí.

Děkuji

Víťa Helísek

733 674 863

Večer je pro Vás v Sokolovně připravena Lidová taneční zábava s cimbálovou muzikou. K tanci a poslechu bude hrát Buštěhradišťan Oty Pavlici. Začátek je ve 20.00 hod. Vstupenky si můžete rezervovat na tel. 732912681.

Věc : Stavba bioplynové stanice

Vážená paní starostko,

dne 19.11.2010 proběhla řádná Valná hromada občanského sdružení Buštěhrad sobě. Na programu této Valné hromady, bylo kromě bodů daných stanovami našeho sdružení i seznámení se s „Peticí občanů proti výstavbě bioplynové stanice v katastrálním území města Buštěhrad“.

Posláním našeho sdružení je kromě jiného i obecné zlepšování životního prostředí v Buštěhradě, a to ve smyslu úpravy, čistoty, ale i kultury v našem městě. Proto nás plány na výstavbu bioplynové stanice v našem katastru velmi znepokojují.

Valná hromada občanského sdružení Buštěhrad sobě přijala usnesení, kterým mne pověřuje oznámit Vám a našim zastupitelům, žese plně ztotožňujeme s textem této petice. Žádáme Vás tímto, aby jste se Vy a zastupitelstvo našeho města maximálně zasadili o to, aby tento záměr zůstal jen na papíře.

Současně se naše sdružení obrátí na Magistrát města Kladna s žádostí o informování o zahajovaných řízeních podle § 70 odst.2 zákona     č. 114/1992. Budeme dále zvažovat i další možnosti jak se maximálně zapojit do boje proti záměru stavby bioplynové stanice v našem katastrálním území, zda a jakým způsobem může naše o.s. vstoupit jako účastník řízení do následných stavebních řízení a zjišťovat možnosti obrany našich zájmů (myšleno občanů města) dle již podobných zdárně vyřešených kauz bioplynových stanic v České republice. Budeme také zjišťovat jakým způsobem lze v našem městě vyvolat referendum, které by výstavbě bioplynové stanice zabránilo.

Žádám Vás o projednání našeho stanoviska na nejbližším zasedání zastupitelstva Města Buštěhradu. Dále prosím, pokud je to možné, aby tento náš dopis byl zveřejněn na internetových stránkách města a byl rozeslán informačními emailovými kanály všem zaregistrovaným příjemcům včetně odkazu na naše webové stránky, kde bude petice v nejbližší dnech zveřejněna.

Děkuji, s úctou

Ing. Zdeněk Malý
předseda výboru
občanského sdružení

Ing. Jitka Leflerová
starostka města
Hřeběčská 660
273 43 Buštěhrad

S bioplynovými stanicemi, které byly v ČR vybudovány jsou vesměs velmi negativní zkušenosti, dostupné jsou i na internetu :

• Silné zamoření příslušné obce i okolních obcí odporným zápachem.
• Výrazné zvýšení provozu nákladních aut se smrdutým obsahem šířících zápach po celé trase.
• Trvalý silný zápach zcela zničí prostředí pro bydlení.
• Znehodnocení nemovitostí v postižených obcích podstatným způsobem.

V obcích, kde jsou tyto bioplynové stanice provozovány byli před jejich povolením občané ujištěni, že ta u nich bude nejmodernější technologie, bez zápachu, že budou zpracovávány suroviny, které nevadí atd. Opak byl pak pravdou – čím smradlavější obsah, tím větší výtěžnost plynu a větší zisk. Při výpadku provozu, poruchách se navíc ještě hromadí nasmlouvaný dovoz smrdutých komponentů. V postižených obcích nemohou lidé v tom zápachu vydržet a nikdo jim pak nepomůže.

Upozornit je třeba i na fakt, že např. ve Velkém Karlově je BPS 2,4 km od zástavby obce a přesto je odporný zápach v celé obci i v okolních obcích – nikdo tam nedokáže zápach odstranit ani provoz BPS zakázat. Např. v Lánech se zastupitelé spolu s občany postavili proti záměru výstavby bioplynky, která měla být 1,3 km od zástavby a podařilo se jim uchránit své domovy. V Buštěhradě by toto umístění bylo podstatně blíže zástavbě, cca 450 m od nejbližšího obytného domu a cca 1 km od základní školy.

Příklad je i z Opavska – po zkušenostech s nesnesitelným zápachem v městě Hlučín a několika dalších obcí Opavska došlo po protestech občanů ke zrušení aktivit s výstavbou BPS v Hlučíně a k opatření proti jejich výstavbě na katastru města i do budoucna.

Vzhledem k tomu, že v Buštěhradě ani v jeho okolí se nenachází žádný nám známý zdroj bioodpadu, obáváme se, že na místo zpracování by bylo nutné jej dovážet. To by bohužel znamenalo další možnou zátěž pro obyvatele Buštěhradu.

Vážení zastupitelé, výstavba a provoz bioplynových stanic v řadě případů velmi negativně ovlivňuje podmínky pro život občanů v příslušných i okolních obcích. Obracíme se proto na Vás s žádostí, aby záměr Městského podniku služeb Kladno, spol. s r.o. týkající se výstavby bioplynové stanice byl zastupitelstvem a vedením města Buštěhrad zamítnut.

Zásadně tuto stavbu odmítáme a požadujeme, aby město Buštěhrad vyvinulo veškeré úsilí k zabránění této stavby.
Petici sestavil
Jméno a příjmení: Ladislav Šimon
Adresa: Okružní 829, Buštěhrad

Pohled do sálu při dopolední části programu

Datum výročí narození Oty Poppera-Pavla 2. 7. vyšlo letos na sobotu. Den se vydařil a všichni, kteří na oslavu v Základní umělecké škole přijeli, odjížděli s mnoha zážitky a dojmy ze setkání se zajímavými hosty. Píšu odjížděli – drtivá většina návštěvníků byla přespolních…

Samotné akci, ačkoli se to na první pohled nemusí zdát, předcházelo několikaměsíční vyřizování autorských práv k filmům, které jsme se rozhodli promítnout – potřeba byl souhlas nejen autora – režiséra dokumentu, ale i scénáristy, produkční skupiny, či vlastníka tj. ČT nebo FAMU. Čas také zabralo získání nejlepších kopií dokumentů přímo od majitele autorských práv. Přesto, že to byla práce namáhavá, bylo vyřizování zároveň překvapivě příjemné – všichni, s kým jsem o svolení k promítnutí mluvila, byli nesmírně ochotní a s láskou vzpomínali na natáčení „svého“ filmu o Otovi Pavlovi. Pan režisér Sokolovský se mi dokonce přiznal, že natáčení dokumentu o Otovi Pavlovi na Berounce bylo nejhezčí období jeho života.

Synové Oty Pavla zleva Jiří, Jan a Petr, bratr Hugo

Dopolední blok filmů a připomenutí, kterým provázela moderátorka Českého rozhlasu 2 Zuzana Vojtíšková, začal přivítáním Huga Pavla, který na oslavu přijel jako jeden z prvních. Bylo milé ho vidět i slyšet – nestárnoucího a plného optimismu a radosti. Film Poutník od Berounky od zmiňovaného Eugena Sokolovského a Marie Uhlířové z roku 1997 byl milým začátkem celé oslavy. Po jeho projekci jsme uvítali v Buštěhradě již podruhé (poprvé při otevření muzea v roce 2002) hudebníka Vladimíra Mertu, který si vybral povídku Oty Pavla Smrt krásných srnců v roce 1975 jako námět pro svůj absolventský film na FAMU. V rozhovoru před uvedením svého filmu prozradil jak natáčení probíhalo, jak se s herci, kterými byli pan Zdeněk Řehoř, Věra Kubánková a Věra Tichánková pracovalo a jak se jeho vztah k Otovi Pavlovi postupně vyvíjel a měnil.

Kdo měl zájem a zúčastnil se odpoledne procházky Starým Hradem s archeoložkou Danou Stolzovou nelitoval – podíval se totiž do prostor a sklepů, které nejsou běžně veřejnosti přístupné a to s odborným výkladem.

Libor Hlavatý hovoří

V 15:00 hodin začal v ZUŠ odpolední program přivítáním všech tří synů Oty Pavla – Jana, Petra i Jiřího, oslavy se zúčastnil také PhDr. Bohumil Svozil – autor odborné publikace o Otovi Pavlovi i zástupkyně literárních fondů Památníku národního písemnictví. V odborné přednášce jsem se krátce zmínila o všech 11 filmech na téma povídek Oty Pavla, které byly dosud natočeny, včetně nejznámějších Zlatých úhořů a Smrti krásných srnců od Karla Kachyni.

Byla jsem velice ráda, že pozvání na oslavu přijal autor zajímavého amatérského snímku Slzy na stoncích trávy z roku 1989 pan Libor Hlavatý. Autor před projekcí vysvětlil jak probíhala práce na dokumentu, který je dodnes příbuznými i přáteli Oty Pavla velice ceněn především pro svou atmosféru a profesionální filmové zpracování životní pouti spisovatele. Mne zaujalo i to, že ve filmu byla vidět buštěhradská zákoutí a rybníky, na hrázi rybníka natáčel pan Hlavatý rozhovor s Otovým starším bratrem Jiřím. Pokud se nemýlím, je to zatím jediný dokumentární film o Otovi Pavlovi, ve kterém byl mimo Berounky a Luhu zachycen i Buštěhrad. Po projekci tohoto filmu a malé přestávce byly promítnuty ještě dva filmy – Jak jsem se zbláznil z cyklu Předčasná úmrtí od režiséra Romana Vávry z roku 2001 a opět absolventský film FAMU Kapři pro wehrmacht, který natočil v roce 1975 Karel Smyczek. V posledním uvedeném snímku, jehož děj se odehrává v Buštěhradě, si zahrál tatínka Lea pan Josef Somr.

Všichni hosté využili možnost navštívit muzeum Oty Pavla, které bylo otevřeno až do 18:30 a jako upomínku na slavnostní den dostali speciální sběratelskou sérii 4 zápalek s etiketami vydanou k příležitosti 75. narozenin Oty Pavla. Autorem série je grafik Michal Cihlář a v současné době je k prodeji v Muzeu Oty Pavla.

Ráda bych poděkovala všem, kteří se na oslavě podíleli – především členům sdružení Buštěhrad sobě, panu řediteli Bednářovi a paní Víškové ze Základní umělecké školy Buštěhrad, manželům Hrabinovým a Daně Stolzové. Finančně tuto akci podpořil poskytnutým grantem Fond kultury Středočeského kraje a Městský úřad Buštěhrad.